Prevence gamblingu

Vzdělávací a motivační programy v oblasti problémového hráčství při České komoře loterního průmyslu.

Vůči on-line hazardu jsme bezmocní

Stát si došlápl na „kamenné“ herny a kasina, gambleři se však jen přesunuli na internet. „Podle nových studií dokonce mladí lidé přestávají sexuálně žít – raději sedí u počítače a hrají hru nebo sázejí on-line,“ říká známý expert na závislosti IVAN DOUDA.

Národní monitorovací středisko pro drogy a závislosti ve své poslední zprávě varuje před nárůstem počtu ohrožených dětí. Je důvod k obavám?

Už čtyřicet let, co pracuji v drogové problematice, slyším, že problém narůstá a že například drogám holdují mladší a mladší ročníky. To je ale pravda jen částečně, protože podle tohoto by už padali do drog lidé v minus dvaceti letech (úsměv). Člověk je ale stále stejný – v drogách, gamblingu i alkoholu. Výkyvy jsou minimální a odvíjejí se od situace ve společnosti. Stačí sledovat, jaké jsou její hodnoty, nakolik je bohatá a zda se má o co opřít. Kdysi se lidé opírali o Boha a drogová problematika nebyla tak zásadní, v dnešní době jsme ale náboženství nahradili penězi, sexem, alkoholem a právě drogami. Proto je téma mírně významnější.

Měl by stát výrazněji zakročit?

Nevěřím v razantní zásahy státu a jejich úspěšnost. Historie jasně ukázala, že reálné výsledky má zvyková regulace – rituální, náboženská, ideologická. Represivní státní regulace ale plodí daleko větší problémy. Podívejte se například na hon na kamenné loterijní provozovny. Začali jsme je většinou z politických důvodů ve velkém zavírat a lidé přešli do internetových kasin. Důsledek je ale takový, že jsme nad sázkaři zcela ztratili kontrolu. Protože lidé v kamenné provozovně fyzicky byli, mohli jsme s nimi mluvit a pracovat – preventivně působit, aby z občasného hraní nespadli do režimu závislých. Na internetu jsme takřka bezmocní a důsledek je, že hráčů neubývá. Ubývá však těch, které dokážeme před závislostí ochránit.

Stát ale zavíráním kamenných heren přece dává najevo, že hraní o peníze nepodporuje. Nemá tento krok i symbolickou rovinu?

Ano, má. Lidé tento krok pojímají jako plošný zákaz. A v co vedou zákazy? Známe přece rčení, že zakázané ovoce chutná nejvíce. Půjčím si bonmot kolegyně, který uvedla na jednom kongresu: „Některé drogy nejsou zakázané, protože jsou nebezpečné, ale jsou nebezpečné, protože jsou zakázané.“ Platí to i pro gambling a výherní automaty. Velmi nebezpečná je také další reakce lidí na zákazy. Začnou mít pocit, že za jejich chování někdo zodpovídá, že jsou zodpovědnosti zbaveni. Pokud v parku odstraníme ze stromů všechny větve, aby na někoho nespadly, pak lidi odnaučíme, aby si na padající větve dávali sami pozor.

Jak by tedy stát měl proti závislostem účinně bojovat?

Je potřeba říci, že slovo závislost se nadužívá. Nádherným příkladem byl golfista Tiger Woods, jenž si užil sex s pár ženami a po mediálním skandálu přišli jeho mluvčí se zdůvodněním, že je závislý na sexu. To je samozřejmě nesmysl. Závislost je dlouhodobá, velmi zasahuje do života, opakovaně se neúspěšně snažíme o její eliminaci. Pak je to skutečná závislost, kterou je třeba řešit – přitom je nevyléčitelná, pouze ji můžeme stabilizovat do přijatelných mezí. Problematické je i to, že závislost čím dál více považujeme jen za medicínský, nikoli sociální problém. Lékaři velmi často někomu přiklepnou diagnózu závislost. To ale také vede k demoralizaci takto označené osoby. Protože takový člověk jen řekne: Aha, jsem nemocný, tak mě vylečte, páni doktoři. A opět jsme u zodpovědnosti, kterou přenášíme na druhé.

Co soudíte o názoru, že jsou sklony k závislostem geneticky podmíněny?

Genetické vlohy roli určitě hrají. Zřejmě je lepší, aby těhotné ženy byly spíše nižšího, nikoli vyššího věku. Také doporučujeme zdrženlivost nastávajících maminek v alkoholu či cigaretách. Nejde pouze o fyzické zdravotní důsledky pro plod, studie skutečně prokázaly, že chování matky má vliv na děti a jejich chování. Ale pozor, takzvaná závislost je stále choroba se silným podílem zavinění. To znamená, že dispozice možná máte vrozené, avšak to, zda jim skutečně podlehnete, je již vaše volba a důsledek vašeho chování.

Proč je podle vás prevence tak málo účinná?

Bavili jsme se o náboženství, jež u nás ale nemá prakticky žádný vliv. Nicméně lidé svou vášeň potřebují nějak ukojit. Když ji neukojí v duchovní rovině, hledají jiné cesty. Vášeň však neustále narůstá a někteří mají ze své podstaty sklony toto uspokojování přehánět. Proto, když máme peníze, chceme jich ještě více. Máme-li sex, vyhledáváme ho ještě jinde a exotičtější. Když pijeme, naše potřeba přísunu alkoholu narůstá. U drog nám nestačí malá dávka a malý pocit štěstí. Chceme toho štěstí stále více. Samozřejmě to platí jen u části populace a zvláště u nezralých mladých.

To chápu. Nedají se ale vámi zmíněné vášně ukojit i nějakým pozitivnějším způsobem?

Samozřejmě že ano, ale i v takových případech máme sklony věci přehánět. Opět uvedu příklad: v poslední době zejména mezi mladými lidmi roste určitá nespokojenost s politickou situací. Občas si mezi sebou něco řeknou, napíší si na sociálních sítích. Nedávno jsme ale byli svědky velké stávky. Studenti středních škol a univerzit přerušili výuku a šli protestovat. Řada z nich ani nevěděla proč. Jen byli zmanipulováni svým okolím, že jde o dobrou věc, o boj za demokracii. Jako by snad současný premiér převzal moc násilím, nikoli díky hlasům lidu z demokratických voleb. Ti protestující tedy neměli žádný relevantní důvod, protestem nicméně ukojili svou vášeň. V minulosti by se možná modlili, nyní v přeneseném významu hledají Boha na demonstracích. Řada lidí vášeň ukájí svým angažmá v politice, někdo jiný se angažuje v zaměstnání, nebo je milovníkem sexu. Klíčová je ale přiměřenost.

Národní monitorovací středisko také upozornilo na vzrůstající počet mladých lidí závislých na počítačových hrách. Tuto závislost nově zařadila do psychických poruch i Světová zdravotnická organizace. Začínají být hry velký problém?

V pětiletém odstupu se počet závislých dětí na počítačových hrách zvýšil z dvou procent na dvojnásobek. My bychom ale potřebovali vědět, kolik z těch čtyř procent dětí reálně nedokáže žít bez počítačových her a kolik má jen chvilkové problémy, jež s věkem odeznějí.

Zaujala mne rovněž souvislost, kterou odborníci vidí mezi počítačovými hrami a on-line gamblingem. Jak mohou děti od zábavních her přejít do internetových kasin, kde se hraje o peníze?

Velmi jednoduše. Pokud hrajete počítačové hry, máte přístup k potřebnému zařízení a internetu. Řada jich je navíc naoko zdarma a pak vás postupně přemlouvá, abyste si za další obsah připlatili. Vy připlatíte a časem dáváte více a více za další „nezbytnosti“. To jsme jen krůček od on-line kasin, která mohou mladé nalákat na barevné kotoučky, roztomilou grafiku a možnost okamžité výhry bez toho, aby museli kamkoli chodit. Představte si, že podle nových studií dokonce mladí lidé přestávají sexuálně žít – raději sedí u počítače a hrají hru nebo sázejí on-line.

Jak s tím bojovat?

Přiměřenou regulací a zvláště prevencí. Nedávno jsme s docentkou Lucií Kozlovou z Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích a sportovcem Petrem Koukalem představili projekt Nesázej na výsledek, tvoř ho. Budeme chtít zábavně, a přitom cíleně působit proti patologickému hráčství nejen ve školách, ale prostřednictvím rodičů i v rodinách. Máme v plánu hovořit i s politiky. Klíčová pak bude spolupráce s provozovateli kasin, které se budeme snažit přimět k diskusi a například vzdělávání jejich pracovníků.

Když máme peníze, chceme jich ještě více. Máme-li sex, vyhledáváme ho ještě jinde a exotičtější.


PhDr. Ivan Douda (74)

Psycholog a specialista na závislosti. Vystudoval Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze. Od roku 1983 pracoval v pražském protialkoholním oddělení U Apolináře. V roce 1991 založil spolu s psychiatrem Jiřím Preslem organizaci Drop In, středisko prevence a léčby drogových závislostí. V současnosti působí i v České komoře loterního průmyslu, kde se zabývá závislostmi na loterijních hrách.

Zdroj: Týden; datum vydání: 3.4.2018; rubrika/pořad: Aktuálně; strana/zpráva: 26; autor: Vladimír Barák

Kdo jsme?

ČKLP vznikla téměř současně s ustavením Hospodářské komory ČR, jako zákonem schválenou institucí hájící zájmy a práva podnikatelské veřejnosti.

Vice zde

Rychlý kontakt

Adresa:
Betlémské nám. 2
110 00 Praha 1 - Staré Město
Telefon:
+420 774 654 182
E-mail:
Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.