Infoservis

Přinášíme statistiky a tvrdá data, jejichž zdrojem jsou zejména Ministerstvo financí ČR a Úřad vlády ČR.

Stanislav Brunclík z České komory loterního průmyslu: Nenechme se neustále strašit, že největším zlem na světě jsou takzvané hazardní hry.

Začátek roku znovu oprášil snad nesmrtelné mediální a politické téma posledních let. Začal platit nový hazardní zákon, který zásadním způsobem zpřísňuje legální provoz loterních a jiných podobných her, zvyšuje ochranu problematických hráčů a zcela výjimečným způsobem zdaňuje jedno podnikatelské odvětví. Na mnoha místech republiky to ale vypadá, že tato fakta je třeba „přebít“ ještě hlasitějším křikem proti kamenným hernám a casinům.

Úvodem jen velmi stručná rekapitulace. Provozování technických a casinových her se od nového roku daní sazbou 35% z obratu bez možnosti uplatnění nákladů. Zákon zavádí povinné přestávky ve hře, registr problematických hráčů a řadu dalších opatření, které podnikání v tomto oboru zcela zásadně zpřísňují. Skutečnost, že řada opatření v praxi ožije až později není vinou provozovatelů a už vůbec ne zásluhou hazardní lobby, ale prostým faktem, že není v silách státu zastoupeném Ministerstvem financí vše řádně zajistit.

Kdo by se chtěl na problematiku hazardního zákona podívat alespoň nezaujatě, došlo by mu, že počet kamenných provozoven bude v následujících letech plošně poměrně kvapem ubývat. Platit nájem, zaměstnance, vybavení, bezpečnostní prvky, daně a další přirozené náklady vedle rostoucího a mnohonásobně levnějšího on-line světa bude skutečně jen pro určitý počet kamenných provozů. A možná na ně budeme za nějaký čas ještě s nostalgií vzpomínat.

Černý hazard? Jen račte

Se znalostí problematiky je sledování mediálního obrazu tohoto odvětví, na hony vzdálenému nějaké nezaujaté žurnalistice, celkem smutné čtení. „Zatočili s hazardem“, „Konec hazardu“, „Vyhnali hazard“, „Hazard skončil“ a tak dále. Vítězoslavné titulky o skoncování „se zlem“ by se daly v podstatě klonovat, pokud se tak už neděje. A člověk by se měl prvoplánově radovat, že po dlouhé noci vyjde jasné a trvale zářící slunce. Má to jeden drobný háček. Hazard nelze vyhnat, nelze s ním zatočit. Hazard je v ekonomickém smyslu slova poptávka po určitých službách a je tak hluboce lidská, že ji žádný politik ani aktivista nedokáže škrtnout, i kdyby si vymluvil plíce.

Nelze zastírat, že v konkrétních případech dosahuje tato poptávka patologických rozměrů a závislost na hracích automatech je velmi vážnou diagnózou. Systém, kdy kvůli ochraně jednotlivců omezíme celou skupinu, ovšem fungovat nemůže. A taky nefunguje. Nejde přitom o nějakého malování čerta na zeď a strašení z nástupu strašlivé mafie. Nic takového. Jde výhradně o zkušenosti z reálného světa.

Možná nejlépe konkrétní příklad. České Budějovice jsou městem bez hazardu už minimálně tři roky. Tedy papírově bez hazardu. Nulová vyhláška ovšem nedokázala zabránit tomu, aby se na starých „dobrých“ adresách přestalo hrát. Stovky výherních automatů jsou v podstatě identické, a přesto diametrálně odlišné od svých legálních předchůdců. Stát i samospráva nad nimi ztratila jakoukoli kontrolu a vydělávají pouze pro své majitele. A vydělávají částky, že se jednomu až tají dech. Ano, proti nelegálnímu podnikání musí zasáhnout státní represe. V tom mají příznivci jednoduchých a líbivých řešení pravdu. Však také represe v Českých Budějovicích přišla. Zabavené automaty byly nahrazeny v nejzazším termínu do 48 hodin. Samozřejmě, je třeba je odvézt znovu. A znovu. A znovu.

Slabé místo tohoto argumentu je neznalost reálií. Vidina astronomických zisků z nelegální herny a existující poptávka jsou tak silné, stát při nejlepší vůli nemá a nikdy mít nebude dostatek prostředků pro účinnou represi. Respektive mohl by mít, ale to by musel někdo veřejně vystoupit a říct, že pro všeobecné blaho, které má nastat vymýcením kamenných provozoven, je třeba z našich daní investovat stovky milionů, možná miliardy do obřího útvaru na potírání nelegálního hazardu. Bylo by zajímavé sledovat, zda by se takový nadšenec také protlačil do aktivní politiky tak lehce, jako Ti, kteří si doposud vystačí s nulovou tolerancí a tím pro ně boj proti nebezpečnému hazardu končí. Že se pod okny hraje vesele dál a za daleko horších podmínek pro hráče samotné, a bez jakéhokoli benefitu pro stát, město či obec, to už jde tak nějak mimo tyhle bojovníky. To už není jejich starost.

A co děti? Mají si kde hrát!

Krásná teorie zákazových vyhlášek má však v praxi ještě jeden varovný navíc. Nejde jen o transformaci herny na soukromý klub, kam se městský strážník dostane stěží i v civilu. Jde o vývoj strojů (říkáme jim kvízomaty), které stále dokonaleji připravené na obcházení zákonných norem. Pokud však takový stroj obejde zákon, mohou se z jeho „barevné hudby“ beztrestně těšit i děti. A nedělejme si o lidech, kteří jdou do „černého“ podnikání iluze. Jejich přístup je celkem prostý: Zařízli jste mě? Tak si poradím po svém! A je prostý i jakékoli odpovědnosti.

Vůbec je pozoruhodné, jak jsou bojovníci proti hazardu zaměření na efekt. Za přitakávání palcových titulků o zatočení s hernami v ulicích zůstávají zcela neteční hned k několika poměrně varovným skutečnostem. Už i vládní poradci přes závislosti publikují naléhavá varování o rozvoji on-line sázení mezi mladou, a co hůře, mezi dospívající generací hráčů. Že existuje také razantní růst hráčské základny v nelegálních on-line hernách a casinech, to strážci dobrých pořádků nevnímají vůbec. A že by snad mohla existovat příčinná souvislost mezi halasným bojem proti zakázanému ovoci v podobě kamenných provozů, jejich faktickou likvidací a nárůstem on-line byznysu, to už zjevně nad síly jejich úvah. Slyšel někdy někdo varování aktivistů a rychlokvašných politiků před aplikacemi pro úplně malé děti, které jsou dostupné na každém chytrém telefonu či tabletu?

Vezměte si ten nejméně rozšířený operační systém pro chytrá zařízení a dejte se do počítání, kolik slotových, casinových a podobných her nejdete v nabídce dětských her zdarma. Kolik rozesmátých slunečnic, sloníků, panenek a kdo ví čeho ještě najdete, aby si je mohly děti roztočit a radovat, když se stejné obrázky potkají. U čísla 300 to už přestane bavit i zaryté milovníky matematiky. Jestli je to v pořádku, ať si každý odpoví podle vlastní úvahy. Co je však zjevné, nikdo se před podobnou aplikaci nemůže postavit ve světle reflektorů a vykřikovat, že zatočil s hazardem. Maximálně si může také protočit pár koleček veselých obrázků.

Regulace? Ano, ano, ano!

Jen naprostý cynik by mohl tvrdit, že hazard není nutné regulovat. Řada věcí si regulaci prostě nutně zaslouží, ať už je člověk sebeliberálnější. Jenže regulace a okázalé zákazy jsou dvě zcela rozdílné veličiny. Regulace se zachováním legální nabídky loterních a jiných podobných her ve vybraných lokalitách spolu s represí vůči nelegálním aktivitám je cesta, jak snížit známá rizika, a přitom si nezakládat rizika nová a mnohem méně známá. Alespoň v praxi se zatím žádný jiný recept neukázal jako funkční.

Naše aktivity

Kdo jsme?

ČKLP vznikla téměř současně s ustavením Hospodářské komory ČR, jako zákonem schválenou institucí hájící zájmy a práva podnikatelské veřejnosti.

Vice zde

Rychlý kontakt

Adresa:
Betlémské nám. 2
110 00 Praha 1 - Staré Město
Telefon:
+420 774 654 182
E-mail:
Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.